Notes

pohledem fyzioterapeuta... Do "Notesu" se vejdou poznámky, kterým chci dopřát trochu více prostoru než jen dva tři řádky na Facebooku. Najdete tu i lehkou ochutnávku toho, čemu se také věnujeme v kurzech a e-knihách.

Co je senzomotorika a jakou roli v ní hraje ploska?

Hana Bláhová
Možná jste se setkali s termínem senzomotorika, který označuje souhru smyslových vjemů a pohybových projevů. Jeden ze smyslových vstupů je informace z plosky, která zprostředkovává kontakt s okolím při stoji a chůzi. Přijímá velké množství vjemů z prostředí.

Noze velmi prospěje, když o ni budete pečovat, trénovat její schopnosti a dopřejete ji vhodnou obuv. Nepodceňujte v tomto směru ani dobrou péči o pokožku (pedikůru). Aktivujte a stimulujte plosku jak jen je to možné. Výborná je chůze a cvičení na boso v přírodních podmínkách – nejen na anglickém trávníku, ale tam kde jsou nerovnosti a různorodé i mírně nepříjemné materiály - na kamínkách, písku, šiškách, klacíkách a jiných přírodninách.

Obzvláště důležité je věnovat pozornost souhře smyslových vstupů z plosky a motorice po úrazech dolních končetin, při dlouhodobé neadekvátní zátěži na nohu (např. vysoké podpatky), některých dědičných dispozicích (např. vbočené palce) či některých celkových onemocněních (např. cukrovka). 

Další podněty můžete noze i plosce dopřát ve vodě. Tělo se při pohybu odlehčí, zároveň ho voda dokonale obklopuje, což je velmi stimulační nejen na pohybový aparát. Teplota vody má také vazomotorický vliv ( tj. ovlivňuje průsvit cév a celkově jejich aktivitu). Výbornou kombinací aktivace plosky a vodního prostředí je Kneippův chodník. Skládá ze dvou speciálně upravených mělkých bazénků či potůčků s oblázky. Jak je pro Kneippovu vodoléčbu typické, používá se střídání studené a teplé vody. Opakovaně procházíte chodníček se studenou vodou (cca 12°C) a teplou (cca 40°C), kde se zdržíte déle. Kneippův chodník zažívá v posledních letech přímo renesanci. Často je součástí aquaparků a bazénů.


Jak uvolnit jizvy po artroskopických operacích v hloubce?

Hana Bláhová
I po artroskopických operacích vznikají jizvy. Na povrchu jsou sice nenápadné, ale sahají do hloubky. Jak je uvolnit, aby v budoucnu nezpůsobovaly bolesti a další problémy?

Nebojte se zhojenou (klidná jizva bez stroupků a samozřejmě bez stehů) jizvu citlivě ale rázně uchopit prsty spolu s kožní řasou, následně pomalu mírnou silou táhnout směrem od těla. Pokud se vám to podaří a není-li to příliš nepříjemné můžete k tomu ještě navíc pomalu pohybovat do stran. Tímto manévrem uvolníte jizvu opravdu v hloubce. Tato technika bývá, na rozdíl od běžné péče o jizvu jemným uvolňováním povrchových vrstev, poněkud citlivější. Můžete pociťovat tah, „štípání“, mírné pálení. Nikdy by se nemělo jednat o velkou bolest.

Není-li jizva dobře rozvolněná, může se stát aktivní, tj. může začít „zlobit“, i po opravdu velmi dlouhé době. Uvolnit jizvu je možné i po mnoha letech od operace. Ke zlepšení je ale potřeba mnohem více úsilí a vaše snažení vyžaduje delší čas. Každopádně není nic ztraceno. 

Tato technika a ještě mnohem více v Ebooku: Všechno co si přejete vědět po artroskopické operaci kolene (a možná ještě před ní) 

Vtažené jizvy – Jak je TAPEovat?

Hana Bláhová
Po úrazech, operacích obzvláště těch artroskopických vás mohou trápit vtažené jizvy. Můžete to cítit jako tah směřující dovnitř nebo dokonce i na jizvě pozorovat v klidu případně při pohybu.

Pro snadnější mechanické rozvolňování jizvy můžete použít kinesioTAPE. Tah pásky je malý a jemný, ale na rozdíl od měkkých technik může trvat po mnoho hodin. Pokud se správně nastaví síla tahu a jeho směr, může být opravdu dobrým pomocníkem. 

V tomto případě zkuste následující techniku. Z TAPE pásky nastříhejte podélně 3 proužky cca 1cm široké a dlouhé 6-8cm. Nestříhejte napříč. Kromě toho, že by páska nebyla dostatečně dlouhá, chyběla by vám i pružnost pásky. TAPE je totiž pružný jen v podélném směru.

Zakulaťte rohy. Proužek přehněte napůl a uprostřed přetrhněte papír.

Prsty opatrně napněte střed TAPEu, ale pouze tak, abyste se nedotýkali lepidla.

Napnutý střed nalepte na jizvu. Sundejte papír z pásky a nalepte zbytek TAPEu na kůži již bez natahování (tj. volně položit). Nalepený TAPE uhlaďte, aby se dobře přichytil v celé svojí délce.

Stejným způsobem nalepte i ostatní proužky.

Přibližně po 30 minutách od nalepení už TAPE skoro nebudete vnímat. Můžete ho nechat nalepený až 48hodin. Pokud by byl jakkoli nepříjemný sundejte dříve.

Tato technika a ještě mnohem více v Ebooku: Všechno co si přejete vědět po artroskopické operaci kolene (a možná ještě před ní) 

Od dětských nožiček k myšlení

Hana Bláhová
Jak souvisí dětské nožičky, spolupráce hemisfér, ortopedie a dyslexie?? 

Provedení mnoha aktivit je podmíněné dobrým propojením hemisfér mozku. Například umět rozluštit jednotlivá písmena, poskládat je do slabik a slov a nakonec pochopit význam vět, se bez dokonalé souhry obou polovin mozkové kůry neobejde.

Propojování probíhá od malička. Kooperaci hemisfér stejně jako další činnosti mozku můžeme pozorovat v motorických (tj. pohybových) projevech. Jistě znáte termín: "vyšetření psychomotorického vývoje". Při něm se posuzují pohybové schopnosti společně s činností dalších psychických funkcí.  Zvláště u dětí je to o mnoho jednodušší. Děti za sebou totiž nemají tolik historie, která mění jejich pohybové stereotypy, tak jak je tomu u dospělých. Jejich motorický projev je více „ryzí“. 

Propojení hemisfér je u miminek pozorovatelné například jako spolupráce končetin levé a pravé strany. Typickým příkladem je kooperace ručiček, předání hračky z jedné ruky do druhé, ale také cílený dotyk hran nožiček a plosek. Platí to i obráceně, spoluprácí rukou či kontaktem nohou se pomáhá formovat propojení obou polovin mozku. Pokud v této době přijde nějaké omezení - může to být sádrování nebo dlahování z četných ortopedických důvodů - je dobré tuto funkci co nejvíce podpořit. Jistě je mnoho dětí, kterým omezení nijak v souhře hemisfér neuškodí, ale jistě i nemálo těch, které zasáhne. Není nic jednoduššího, něž si při hře s dítětem hrát co nejvíce s oběma nožičkami zároveň. Omezenou dolní končetinu můžete stimulovat (hlaďte, šimrejte, lehce škrábejte) tam kde to jde (např. prsty koukající ze sádry) a nejlépe tak, abyste byli v zorném poli dítěte. Zapojte do hry také ručičky! Možná podobnou nenáročnou hrou pomůžete tomu, že vaše dítě bude mít i přes určitá pohybová omezení v důležité vývojové etapě, perfektní spolupráci hemisfér a nebude ohrožené např. dyslexií.

Operovat nebo ne?

Hana Bláhová
Operovat nebo neoperovat? Stojíte před rozhodnutím, zda podstoupit artroskopickou operaci nebo vyčkat, rehabilitovat a léčit se takzvaně konzervativně?

Nerozhodujte se ukvapeně. Představa, že artroskopická operace váš problém zcela a bez následků vyřeší může stát za velkým a nevratným zklamáním.

Pokud jsou vaše obtíže spíše dlouhodobé, „něco málo“ na menisku tam je, operaci si hodně rozmýšlejte. Internet se hemží informacemi, že artroskopická operace „nic není“, kolínko vám „vyčistí“ a bude „jako nové“. Každá operace ale za sebou nechává jizvy, ty po artroskopiii nejsou na povrchu moc vidět, ale co děje pod kůží! Jako provázek se táhnou až do kloubu k místu operace. Mohou být časem zdrojem dalších obtíží a bolestí. Při rozhodování myslete také na to, že každý zásah do kloubu vede k drobnému poškození a drobná poškození postupně ke vzniku artrozy. Pomalu a jistě si tak zařizujete jízdenku na operační sál na výměnu kolenního kloubu. A když mluvíme o každém zásahu do kloubu, mám na mysli i ty drobné, tedy i injekce…Mnoho problémů dokážete vyřešit bez operace- tzv. konzervativně, ideálně s dobrou rehabilitací a nemusí to být ani delší než rekonvalescence po operaci.

Samozřejmě pokud je diagnóza jednoznačná, koleno je po úrazu vazů extrémně nestabilní nebo se „zasekává“ díky poškozenému menisku, operaci se zřejmě nevyhnete. Záleží i na nárocích, které na koleno máte. Tam, kde profesionální sportovec na operaci už "musí", aby mohl dál závodit, tam se normální smrtelník teprve rozhoduje...

Před operací přemýšlejte, nenechte se zlákat jednoduchostí a rychlostí artroskopického zákroku a dalších invazivních technik (např. injekcí) pokud není opravdu nutné. Ptejte se na názor nejen ortopedů, ale pokud možno také fyzioterapeutů nebo rehabilitačních doktorů, ty mají totiž zkušenost s pacienty týdny, měsíce i roky po operacích a injekcích.

Hodně štěstí 

Pohyb v představě

Hana Bláhová

CVIČENÍM V PŘEDSTAVĚ si můžete podstatně urychlit rekonvalescenci při různých zraněních. Když se nemůžete hýbat, můžete si pohyb jen představovat a to do nejmenších detailů. Když cvičíte v představě jsou po znehybnění sádrou, dlahou nebo ortézou svaly v lepší kondici, "šlachy" nejsou tak zkrácené a i kůže je jaksi hezčí.

Pokud to jde, zkuste nejprve jen jednoduchý pohyb druhou (zdravou) končetinou. Např. máte-li fixované koleno po operaci menisků, zkuste v leže na zádech velmi pomalu ohnout zdravou nohu v koleni. Pozorujte všechny děje, které se ve vašem těle musí odehrát, abyste dokázali pokrčit nohu v koleni. Několikrát to zopakujte....no a pak si můžete stejný pohyb představit na druhé straně.. Vymyslete i další pohyby.

Pokud ale nejste zrovna jogín a vcítění do dějů vlastního těla není vaším denním chlebem, využívejte jednoduchých pohybů nejlépe v leže na zádech, boku nebo na břiše. Méně je totiž v tomto případě více, důležitá je detailnost představy.

Zkuste to! Ale je to docela dřina.

Emoce ukryté v jizvách

Hana Bláhová
Co když je mi až fyzicky špatně při představě se jizvy jen dotknout? A když jí zahlédnu náhodou v zrcadle rozbuší se mi srdce a polije horko... 


Vznikne-li jizva po poranění nebo operaci spojené s výrazným stresovým zážitkem, může i po dlouhé době způsobovat velké problémy nejen mechanického charakteru.

Je to díky „paměti" tkáně. V momentě, kdy cítíme podobný pocit (strach, úzkost..) se proberou mechanismy, které má tělo spojené s výraznou událostí. Například při úzkosti můžeme cítit bolest nebo křeč svalů v okolí jizvy vzniklé po dávné dramatické autonehodě. Emoce se mohou fyzickými projevy dále vystupňovat. Vzniká tak bludný kruh, který může ztěžovat běžný život či způsobovat další fyzické i psychické obtíže.

Nebo z druhé strany...i při jemném dotyku v okolí jizvy (nebo i jen představě takového dotyku) se "rozjedou" nevídané emoce...

S obdobnými komplikacemi se často setkáváme také u žen, které porodily císařským řezem neplánovaně a za dramatických okolností. Nebo u lidí, kteří prodělali operaci pro zánět slepého střeva (appendektomie) v dětském a adolescentním věku. Tato operace bývá často bagatelizována („to nic není, to umí operovat i vrátný“). Jedná se však často o první setkání mladého člověka s větší bolestí, osamocením v nemocnici a u mladých dívek i velkým pocitem studu.

Jak s takovou jizvou pracovat? Jak z bludného kruhu emocí ukrytých v jizvě ven? Zkuste začít ještě dnes. Povedeme vás, sledujte náš FB, kurzy, Ebooky

Kontaktní formulář

Máte dotazy? Neváhejte a kontaktujte mě..
Název E-mail Zpráva Odeslat

Kontakt

Mgr. Hana Bláhová

Letovská 306, 25229 Lety   

+420605313773

kurzyfyzio@gmail.com